čl. 5.3.2 h) 1) + m)

[Domd]

Zdravím zkušenější,

uvažovali by jste objekt "retail parku/nákupní zóny" (objekt do 5 000 m2, 10 obchodních nezávislých jednotek - každá se svým vlastním vchodem pro zákazníky a zásobování) jako objekt dle čl. 5.3.2 h) 1), se zázemím řešeným dle položky m) a 3 odstavce od spodu čl. 5.3.2 (tj. pokud je součet prodejní plochy a zázemí nad 200 m2, se součinitelem c nad 0,5, pak zázemí je požárně odděleno od prodejní plochy)? 

Na wikipedii je definice nákupního parku jako: "objekt do 10 nájemních jednotek, do plochy 5 000 m2. Dále je uveden rozdíl oproti nákupnímu centru/obchodnímu centru - a ten je v nezávislosti obchodních jednotek, tj. že každá má svůj vlastní vchod z parkoviště pro zákazníky a zásobování" (https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1kupn%C3%AD_park). Tj. že bych to jako obchodní centrum dle 5.3.2 h) neřešil, prodejní plochy by mohly být ve společném PÚ se zázemím, posouzení evakuace jen tam kde je 150+ osob apod.

Jedna věc je brát wikipedii jako zdroj definice, ale nic jiného jsem nenašel, druhá věc je jak to zařadit z hlediska PBS.

Díky všem za názor.

[Miroslav Přibek]

Wiki sem vubec netahat, to je zcela špatný zdroj informací.   Pokud je to jednopodlažní tak pro to platí h) 2.  + 730831 a zásady pro návrh PBZ čímž je někdy výhodnější to oddělit  aby nebylo nutné řešit třeba ZOTK.. JE více možností jak to pojmout.

[Domd]

Wiki sem vubec netahat, to je zcela špatný zdroj informací.   Pokud je to jednopodlažní tak pro to platí h) 2.  + 730831 a zásady pro návrh PBZ čímž je někdy výhodnější to oddělit  aby nebylo nutné řešit třeba ZOTK.. JE více možností jak to pojmout.

Děkuji za odpověď, teď se trochu nechytám proč h) 2)? Co jsem pochopil, tak to omezuje akorát mezní plochu požárního úseku v závislosti na PBZ, jinak formulace je stejná jako u pol. 1). Veškeré PÚ jsou odděleny tak, abych byl pod limit pro zařazení do SP (tj. např. supermarket oddělen od řeznictví, max. 249 osob v supermarketu), nemám požadavky z 73 0831, nebo mi něco uniká? Jednotlivé obchodní jednotky budou tvořit samostatné požární úseky, jejichž plocha je do 30 % Smax, tedy bez požadavku na zřízení EPS (dle 75 pro prostory s neurčeným provozem). Evakuace nevychází v jednom požárním úseku, kde to bude řešené dle Z3/ed.2 ČSN 73 0802 čl. 6.6.11 pomocí RWA klapek (+patrony) otevírající se na signál od APS. 

Šlo mi o tu formulaci obchodního centra, jestli to tak uvažovat nebo ne. Protože když to nebudu uvažovat jako obchodní centrum, tak můžu jednotlivé prostory zázemí zařadit do společného požárního úseku s prodejní plochou. Když to bude obchodní centrum, tak musím oddělit zázemí do samostatného požárního úseku (pokud nemám v objektu PBZ). 

Objekt řeším od počátku jako obchodní centrum, ale jistý investor požaduje rozdělení jeho prodejny do max. dvou požárních úseků, tak jak to mají všude jinde projektované (ale u samostatně stojících objektů...). Když jsem argumentoval tím, že to je obchodní centrum a ne samostatně stojící objekt prodejny, tak jsem byl poučen že to je "retail park". Nechci si nechat diktovat jak to projektovat (že ostatní to tak projektovali), ale na druhou stranu nechci prodražit stavbu kvůli své nejistotě, když můžu jít jinou cestou.

[Zbinda]

vůbec bych neřešil jestli to je nebo není obchodní nebo nákupní dům....z pohledu PBS je to stejné. Sám píšeš, že to posuzuješ podle h1) tzn jednopodlažní obchodní centrum...m) se vztahuje k těmto prostorům. Já to chápu tak, že do těch 200 m se sčítají pouze prostory podle m) nikoliv se zbytkem. Pokud je teda 90 m2 kanceláří a 250 m2 prodejny tak to může být jeden PÚ a nemusí být dodrženo C < 0,5. 
Pokud budou kanceláře 90 m2, 80 m2 a 85 m2 tak se to může spojit do jednoho úseku ale musí tam být c <0,5.

takhle to vidím já.