čl. 5.2.3 - odolnost střechy

[Marek Lokvenc]

takže třeba příklad - ocelovka jakožto nosná kce a sendvič na tom, II. SPB tak určuješ jen R 15 pro ocelovku jo? Popř. u RD dřevěný krov s pálenou taškou, tak je krov R 15?

R 15 na nosnou konstrukci krovu a pak udělat odstupy. Nebo udělat podhled EI (příp. REI) a pak neřešit nic. Pokud je ocelovka a na tom sendvič, tak ocelovka R a sendvič EI...pokud EI nesplní, tak správně stanovit odstup...alespoň tak mi to vysvětlovat Ing. Pelc

zrovna u RD kde pv < 50 nevím proč stanovovat odstupy?

Protože pokud je obytné podkroví a ne půda, tak to není střešní plášť, ale strop nad posledním užitným podlažím. A pokud nemá EI, tak se má stanovit odstup...a má to i logiku - mám jednopodlažní dřevostavbu DP3 s otevřeným prostorem až do hřebene...jaká by byla logika říct, že udělám odstup od stěn, tj. od terénu po okap, a na střechu říct, že je to I.SPB a netvoří  POP...blbost...pokud mám zděný dům, tak defacto jediné, co tam může vyhučet, je právě střecha a otvory ve stěnách. A o ty největší sálavé ploše říct, že není považována za POP, mi přijde dost ujetý. Pelc říkal něco o tom, že pokud je ŽB deska jako střecha, tak je na ni kladen požadavek REI. Pokud to splní, ale bude nad tím skladba, která uvolní více než 150 MJ/m2, tak se to bere jako POP. A článek 8.15.4 b1 je prý to samé. Jen je tam ta úleva, že pro I. a II. SPB se to nemusí řešit, pokud je tam menší zatížení než 50 kg/m2. Což dává smysl...A i když pominu normy, tak pokud budu ignorovat nějaké rozestupy a postavím 2 domy 4 m od sebe, tak si sem 100% jistej, že pokud jeden začne hořet, tak se to přes střechu bez ochrany dostane na ten druhý. A to podle mě není prostě správně už z principu