5.8 Konstrukce zdvojených podlah

[Marek Lokvenc]

Zdravím, řeším zdvojenou podlahu a chtěl bych se zeptat, jestli se do těch 15 kg/m2 počítá i samotná nosná konstrukce? Mám stávající strop pod půdou, kde se dělá nová půdní vestavba (ocel-beton strop). Aby bylo vidět z oken, potřebují podlahu zvednout o cca 1 m výše. Nová konstrukce "stropu" bude dřevěná. Počítá se tato nosná konstrukce do těch 15 kg/m2? Přijde mi to jako nesmysl, protože už jen záklop váží 12 kg/m2.
Díky

[Patrik]

V čl.5.8.1aa je uvedeno pouze požární zatížení bez přídomku, takže to platí pro stálé i nahodilé požární zatížení. Obecně se nosná konstrukce do stálého požárního zatížení nezhrnuje . Podle znění čl.5.8.1ab "...nebo bez ohledu na tuto výšku je podlahová nebo podpůrná kce z výrobků C až E" by se dalo usuzovat, když už je to v ab řešeno, že se tato nosná konstrukce nezpočítává do limitu 15kg dle čl.5.8.1aa, i když to není vysloveně napsáno.
V další větě uvedeno, že pokud se postupuje podle 5.8.1b započítává se zvojedná podlaha z B až E do stálého požárního zatížení (obecně ano pokud to není nosná ani požárně dělící konstrukce, ale nosná konstrukce to je).
Kdybych to tedy měl řešit a byla-li by nosná kce zdvojené podlahy dřevěná řešil bych prostor pod podlahou jako samostatný PÚ.

To ještě pomíjím formulační nesmysl v 5.8.1ab kde místo slůvka je má být je-li   "... nebo bez ohledu na tuto výšku je-li podlahová nebo podpůrná konstrukce...".

[Zbinda]

V čl.5.8.1aa je uvedeno pouze požární zatížení bez přídomku, takže to platí pro stálé i nahodilé požární zatížení. Obecně se nosná konstrukce do stálého požárního zatížení nezhrnuje . Podle znění čl.5.8.1ab "...nebo bez ohledu na tuto výšku je podlahová nebo podpůrná kce z výrobků C až E" by se dalo usuzovat, když už je to v ab řešeno, že se tato nosná konstrukce nezpočítává do limitu 15kg dle čl.5.8.1aa, i když to není vysloveně napsáno.
V další větě uvedeno, že pokud se postupuje podle 5.8.1b započítává se zvojedná podlaha z B až E do stálého požárního zatížení (obecně ano pokud to není nosná ani požárně dělící konstrukce, ale nosná konstrukce to je).
Kdybych to tedy měl řešit a byla-li by nosná kce zdvojené podlahy dřevěná řešil bych prostor pod podlahou jako samostatný PÚ.

To ještě pomíjím formulační nesmysl v 5.8.1ab kde místo slůvka je má být je-li   "... nebo bez ohledu na tuto výšku je-li podlahová nebo podpůrná konstrukce...".

Podle mého se do stálého zatížení nepočítá jen nosná konstrukce zajišťující stabilitu, protože to je již započteno v konstrukčním systému. Pokud by se jednalo o nosnou část nezajišťující stabilitu jako třeba nosná konstrukce podlahy, tak by se započítat ale měla ne?

[Patrik]

Do stálého požárního zatížení se nezapočítává konstrukce zajišťující stabilitu objektu nebo jeho části (bez bližší specifikace)

[Zbinda]

Do stálého požárního zatížení se nezapočítává konstrukce zajišťující stabilitu objektu nebo jeho části (bez bližší specifikace)

podle poznámky 5) jsou tyto konstrukce započteny v diferenciaci (pěkně debilní slovo co?) u určení konstrukčního systému. Pokud ho tedy nezapočítáváte do ps tak má vliv na konstrukční systém. Mě přijde nesmysl dávat hořlavý konstrukční systém kvuli konstrukci zdvojené podlahy....

[Patrik]

Do stálého požárního zatížení se nezapočítává konstrukce zajišťující stabilitu objektu nebo jeho části (bez bližší specifikace)

podle poznámky 5) jsou tyto konstrukce započteny v diferenciaci (pěkně debilní slovo co?) u určení konstrukčního systému. Pokud ho tedy nezapočítáváte do ps tak má vliv na konstrukční systém. Mě přijde nesmysl dávat hořlavý konstrukční systém kvuli konstrukci zdvojené podlahy....

 V tomto případě je to na půdě takže by se dal využít čl.7.2.12b 02.
Sice jsem to popsal v příspěvku tak, že když už jsou v čl.5.8.1ab výrobky C až E uvedeny, tak by se to do limitu 15 kg nemělo započítat, ale formulačně je to pro mě tak nejasné, že z důvodu předběžné opatrnosti bych to řešil jako smaostatný PÚ.

---

V článku 5.8.1aa je uvedeno, co se nepovažuje za požární zatižení, je použit negativní výčet. Pokud se takový výčet použije mělo by to obecně ve tvorbě norem znamenat, že všechno ostatní hořlavé co se tam nachází by mělo být zahrnuto do požárního zatížení tj. včetně té hořlavé konstrukce. Jenže nevím zda-li autor normy umí pracovat s negativním či pozitivním výčtem, protože článek 5.8.1ab, kde tyto konstrukce C až E jsou uvedeny by mohl znamenat, že se se započtením nosné konstrukce do limitu nepočítá. Proto předběžná opatrnost a proto samostatný PÚ.

[Marek Lokvenc]

Do stálého požárního zatížení se nezapočítává konstrukce zajišťující stabilitu objektu nebo jeho části (bez bližší specifikace)

podle poznámky 5) jsou tyto konstrukce započteny v diferenciaci (pěkně debilní slovo co?) u určení konstrukčního systému. Pokud ho tedy nezapočítáváte do ps tak má vliv na konstrukční systém. Mě přijde nesmysl dávat hořlavý konstrukční systém kvuli konstrukci zdvojené podlahy....

 V tomto případě je to na půdě takže by se dal využít čl.7.2.12b 02.
Sice jsem to popsal v příspěvku tak, že když už jsou v čl.5.8.1ab výrobky C až E uvedeny, tak by se to do limitu 15 kg nemělo započítat, ale formulačně je to pro mě tak nejasné, že z důvodu předběžné opatrnosti bych to řešil jako smaostatný PÚ.

---

V článku 5.8.1aa je uvedeno, co se nepovažuje za požární zatižení, je použit negativní výčet. Pokud se takový výčet použije mělo by to obecně ve tvorbě norem znamenat, že všechno ostatní hořlavé co se tam nachází by mělo být zahrnuto do požárního zatížení tj. včetně té hořlavé konstrukce. Jenže nevím zda-li autor normy umí pracovat s negativním či pozitivním výčtem, protože článek 5.8.1ab, kde tyto konstrukce C až E jsou uvedeny by mohl znamenat, že se se započtením nosné konstrukce do limitu nepočítá. Proto předběžná opatrnost a proto samostatný PÚ.

Mě spíš přijde, že norma nezná terminologii. Podle mě slovo podlaha pro ně zahrnuje "nosný strop". Píše se tam mezi horní plochou stropní konstrukce a spodní plochou podlahy. Kdybych měl dutinu 26 cm, ve které by nic nebylo, a nad ní by byla dřevěná nosná konstrukce s podlahou, byl by to samostatný PÚ? To mi přijde na hlavu postavený, protože kdybych měl 25 cm dutinu, tak už by to najednou samostatný úsek být nemusel. Zkusím to probrat s Ing. Pelcem.

[Patrik]

Takřka každý z nás považuje Ing.Pelce v oblasti PO za autoritu a jemu měla být svěřena tvorba norem. Jenže neúplatní jsou automaticky nežádoucí.

[Zbinda]

Takřka každý z nás považuje Ing.Pelce v oblasti PO za autoritu a jemu měla být svěřena tvorba norem. Jenže neúplatní jsou automaticky nežádoucí.

já se trošku obávám, že kdyby Pelc tvořil normy tak toho moc nenaprojektujem  Myslím že 73 s hydrantem každých 300 m je toho ukázkovým případem. Nic proti p. Pelcovi, ale něco prostě moc hrotí a někdy zbytečně. Co se týká 35 tak taky není úplně moc jasná, troufnu si říct, že většina lidí, která s ní dělal má problém vubec zatřídit daný provoz....

[Josef Král]

Takřka každý z nás považuje Ing.Pelce v oblasti PO za autoritu a jemu měla být svěřena tvorba norem. Jenže neúplatní jsou automaticky nežádoucí.

já se trošku obávám, že kdyby Pelc tvořil normy tak toho moc nenaprojektujem  Myslím že 73 s hydrantem každých 300 m je toho ukázkovým případem. Nic proti p. Pelcovi, ale něco prostě moc hrotí a někdy zbytečně. Co se týká 35 tak taky není úplně moc jasná, troufnu si říct, že většina lidí, která s ní dělal má problém vubec zatřídit daný provoz....

Co se týče 73 0873, tak Ing. Pelc psal, že v původním návrhu byly jako výchozí hodnoty, ty které jsou v závorkách, ale do toho HZS hodilo kdysi vidle. Taky je potřeba si uvědomit, kdy norma vznikla (2003) a jaké v té době bylo vybavení a taktika HZS (CASky T815, T148, Liaz, staré proudnice atd.). Dnes o 17 let později jsme jinde...

Co se týče 35, tak zatřídění bylo navrženo dle tehdy připravované zdravotnické legislativy, to že se pak ta legislativa neschválila, ale norma vyšla už je věc jiná....